|
| |
|
|
Reflexe potřeb účastníka letního jazykového tábora
SAITLOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání potřeb účastníků letního jazykového tábora, přičemž je kladen důraz na oblast anglického jazyka. Cílem této práce je vytvořit analýzu potřeb účastníků, která dá vedoucím kurzu data k revizi současného sylabu kurzu. Tato práce má dvě části - teoretickou a praktickou. Část teoretická je zaměřena na terminologii potřeb a přání, na jejich reflexi i analýzu. Rovněž jsou zde definovány cíle, a to jak jazykové, tak i další, kterých má být v průběhu jazykového tábora dosaženo. Praktická část je zaměřená na výzkum potřeb účastníků jazykového tábora, v němž jsou analyzovány řízené rozhovory, jak s účastníky, tak s jejich lektory. Na závěr jsou konfrontovány oba pohledy a vytvořena výsledná analýza dosažených potřeb a cílů kurzu.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
| |
|
|
Hračka jako forma vizuality
Vojteková, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT Hračka je způsobem enkulturace. Práce se zabývá hračkou v souvislosti současné vizuální kultury, jako produktu kulturního průmyslu. Řeší otázku, jak konkrétní hračky mohou ovlivňovat vnímání dětí. Studuje typy a základní principy dětských her ve vztahu k hračkám. V případové studii zkoumá proces dětské hry dvou dětí v domácím prostředí v souvislosti s konkrétními hračkami. Dokumentuje a charakterizuje hračky, které mají děti k dispozici a způsob, jak si s nimi hrají. Pozoruje, zaznamenává, analyzuje a reflektuje dětskou hru a sleduje konstanty a proměny představ, konceptů a zkušeností, vstupující do procesu hraní. V návaznosti na výzkumnou sondu navrhuje soubor výtvarných činností. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě, formování, hra, hračka, pozorování, reklama, vizualita, vizuální kultura
|
|
|
Reflexe vnitřní situace v USA před 11. zářím 2001 na příkladu seriálu Simpsonovi
Chmelíček, Jan ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Hanzal, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, že příběhy animované rodiny ze Springfieldu, které od roku 1989 vyplňují televizní programy stanic po celém světě, nejsou jen čistě zábavnou podívanou pro děti a dospělé, ale že v nich lze vystopovat velké množství sociálních, politických a náboženských témat, která vzhledem k popularitě této televizní série mohla ovlivnit vývoj smýšlení již několika generací diváků. Tuto tezi práce potvrzuje na výskytu mnoha souvislostí mezi obsahem jednotlivých dílu a jejich společenským podtextem.
|
|
|
Fichte's Transcendental Approximation to Being 1801-02
Ip, Long Nin Leonard ; Schnell, Alexander (vedoucí práce) ; Goddard, Jean-Christophe (oponent)
der These: Fichtes transzendentale Annäherung zum Sein 1801-02 vorgelegt von Leonard Ip zur Erlangung des akademischen Grads eines Masters of Arts (M. A.) in Philosophie im Studiengang Erasmus Mundus Master EuroPhilosophie, Juli 2021 Diese Arbeit legt den Versuch vor, die Entwicklung der Seinsproblematik im Rahmen von Fichtes Wissenschaftslehre nach dem Jahr 1800 in ihrem anfänglichen Ansatz zu rekonstruieren. Textuell setzt sie sich hauptsächlich mit der Darstellung der Wissenschaftslehre aus den Jahren 1801/02 auseinander. Dieser Text gilt als das Hauptdokument, mit dem die sogenannte "Spätphilosophie" Fichtes nach der ersten "Jenaer" Periode seines Philosophierens einsetzt. Das Hauptergebnis der vorgelegten Rekonstruktion besteht in der Aufweisung eines "positiven" Seinsbegriffs, der über den ausdrücklich als "negativ" bestimmten Begriff des Seins in Fichtes Jenaer Wissenschaftslehre hinausgeht und in der Darstellung als "das absolute Sein" festgelegt wird. Um zu zeigen, dass der positive Seinsbegriff auf der Grundlage von der Wissenschaftslehre als transzendentalem Idealismus zugleich verlangt und legitimiert wird, wird die Rekonstruktion dieses Begriffs durch eine Analyse des ersten Teils, d. h. der Theorie des absoluten Wissens in der Darstellung vollzogen. Die drei Kapitel dieser Arbeit...
|
|
|
Zážitkové a reflektivní metody ve výuce a jejich přínos pro učitele a žáky
Diviš, Václav ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Cílem práce je zlepšení kvality výuky. Práce poukazuje na možnost využití akčního učitelského výzkumu při snaze o implementaci inovací v oblasti metod výuky žáků mladšího školního věku a současně rozvoj vlastních profesních kompetencí. Zdůvodňuje přínos aktivizujících zážitkových a reflektivních metod pro žáky při integraci cílů učiva z oblasti společenskovědních témat a cílů osobnostní a sociální výchovy. Teoretická část mapuje odborné zázemí úzce souvisejících témat s danou problematikou jako jsou profesní kompetence učitele, rozvoj učitelů primární školy, inovativní metody ve výuce, osobnostní pojetí výuky, aktivizační metody, zkušenostní učení, zážitková pedagogika, akční učitelský výzkum, reflexe a sebereflexe. Dále také mapuje zázemí pro zážitkové a reflektivní metody s oporou o Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praktická část popisuje celý akční učitelský výzkum. Dvojím způsobem zachycuje sebereflektivní charakteristiku učitele na počátku akčního učitelského výzkumu, dosavadní zkušenosti se zážitkovými a reflektivními metodami výzkumníka a schéma postupu akčního učitelského výzkumu. Dále všechny dílčí fáze, jakými jsou sběr informací a jejich vyhodnocení, všechny realizované aktivity a jejich podrobný popis. Popis vybraných realizovaných aktivit obsahuje podrobný rozbor...
|
|
|
Podmínky pro reflexivní praxi pracovníků oddělení sociálně právní ochrany dětí
Řeháčková Pecharová, Jitka ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Čajko Eibicht, Monika (oponent)
Tématem práce je reflexivní praxe v prostředí sociálně právní ochrany dětí. Práce má empirický charakter a jejím cílem je zodpovědět výzkumnou otázku: jakým způsobem sociální pracovníci SPOD reflektují, jaké mají k reflexi vnější zdroje a jaké překážky reflexi brání. Přehledová část práce se zabývá nejprve popisem prostředí sociálně právní ochrany dětí s důrazem na specifika sociální práce v této oblasti a dále vymezením pojmu reflexivní praxe pro následný výzkum. Výzkum je proveden jako kvalitativní případová studie, skrze kterou jsou identifikovány podoby reflexe, které sociální pracovnice využívají, faktory reflexi podporující a také faktory, které reflexi brání. V závěru práce jsou na základě výsledků případové studie formulována doporučení pro rozvoj reflexivní praxe na odděleních sociálně právní ochrany dětí.
|
|
|
Hračka jako forma vizuality
Vojteková, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT Hračka je způsobem enkulturace. Práce se zabývá hračkou v souvislosti současné vizuální kultury, jako produktu kulturního průmyslu. Řeší otázku, jak konkrétní hračky mohou ovlivňovat vnímání dětí. Studuje typy a základní principy dětských her ve vztahu k hračkám. V případové studii zkoumá proces dětské hry dvou dětí v domácím prostředí v souvislosti s konkrétními hračkami. Dokumentuje a charakterizuje hračky, které mají děti k dispozici a způsob, jak si s nimi hrají. Pozoruje, zaznamenává, analyzuje a reflektuje dětskou hru a sleduje konstanty a proměny představ, konceptů a zkušeností, vstupující do procesu hraní. V návaznosti na výzkumnou sondu navrhuje soubor výtvarných činností. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě, formování, hra, hračka, pozorování, reklama, vizualita, vizuální kultura
|
host ::
RSS.